|
|
ERP koreláty valence v afektivním primingu
MEŠKANOVÁ, Michaela
Bakalářská práce ERP koreláty valence v afektivním primingu se zabývá afektivním primingem z pohledu zpracování kognitivně evokovaných potenciálů prostřednictvím elektroencefalografie, k čemuž je využita experimentální prezentace s různými úrovněmi valence a arousalu. Cílem této práce je přiblížení vlivu auditivního primingu na vizuální zpracování podnětu. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou část a na část empirickou neboli praktickou, přičemž teoretická část práce se zabývá obecnými principy afektivního primingu, emocemi a metodou elektroencefalografie včetně ERP komponent. Empirická část práce se věnuje experimentu, jehož cílem bylo popsat vliv auditivního primingu na cílové afektivní zpracování podnětu prostřednictvím ERP komponent. Experimentu se zúčastnilo celkem 26 probandů, jimž byla spuštěna prezentace prostřednictvím programu OpenSesame v délce trvání zhruba 60 minut. Neurální data byla snímána ze skalpu hlavy přístrojem Biosemi ActiveTwo všemi 64 elektrodami. Do závěrečního zpracování dat bylo zařazeno 19 naměřených záznamů. Po konečném zpracování dat bylo analyzováno celkem 8 grafů zobrazující ERP křivky příslušných elektrod, a to jak v případě vysokoarousalové, tak nízkoarousalové úrovně cílového podnětu. S ohledem na porovnání výsledků se studiemi nezahrnující afektivní auditivní priming byly přijaty všechny stanové hypotézy, přičemž závěrečná diskuse shrnuje všechna možná omezení, jež mohla přijetí alternativních hypotéz ovlivnit.
|
|
|
ERP koreláty arousalu v afektivním primingu
KUČEROVÁ, Dominika
Bakalářská práce se věnuje tématu afektivního primingu, jenž je extenzivně zkoumán v neurolaboratoři PF JCU, a na které bakalářská práce navazuje při výzkumu metodologických aspektů primingové stimulace arousalem. V teoretické části se práce zabývá nastíněním afektivního primingu a jednotlivých intervenujících vlivů, konkrétně oblastí multimodálního primingu a mezistimulového časování. Též shrnuje základní empirické doklady o arousalové kongruenci a inkongruenci mezi stimulačními podněty. V praktické části přináší práce výsledky experimentálního EEG ERP výzkumu vlivu multimodálního afektivního primingu arousalem na jednotlivé kategorie cílových proměnných konceptualizovaných na základě dimenzionální teorie emocí.
|
|
|
Neurální koreláty multimodálního afektivního primingu
MRHÁLEK, Tomáš
Disertační práce je věnována výzkumu neurálních korelátů vizuálních evokovaných potenciálů v průběhu experimentálního procesu sériového pasivního afektivního primingu. Cílem disertační práce je identifikovat dílčí procesy afektivní percepce, které jsou ovlivněny předchozí primingovou afektivní stimulací. Výzkumným designem je laboratorní EEG experiment využívající techniky afektivního primingu, konkrétně jeho sekvenční pasivní multimodální (auditivně-vizuálního) variace. Ve výzkumu je experimentálně manipulováno emočními charakteristikami podnětů, které jsou založeny na dimenzionální teorii emocí. Jako stěžejní dimenze byl zvolen arousal, který je interpretován jako psychická aktivace spojená s reakcemi na podněty. Studia byla realizována v neurolaboratoři PF JČU za využití 64 kanálového EEG Bisemi Active II. Probandům z řad studujících JČU, kterým byla snímána elektrická aktivita mozku při jejich expozici afektivním stimulům z mezinárodních emočně elicitačních databází. K analýzám bylo využito záznamů 28 osob. Nezávislou proměnnou v tomto případě byla variace primingu a arousalových charakteristik primingového podnětu z databáze afektivních melodií (Eerola a Vuoskoski, 2010) a zároveň arousalových charakteristik vizuálních obrazových podnětů (Marchewka, Zurawski, Jednorog & Grabowska, 2014). Jelikož vizuální percepce je nejprozkoumanějším procesem za využití ERP, rozdíly mezi výsledky disertační studie a komparativních studií mohou být základem pro interpretace mechanismu kontextuálního afektivního přenosu. Časový průběh reakcí a aktivace jsou experimentálně ovlivňovány jednotlivými experimentálními podmínkami, nezávislou proměnnou jsou rozdíly v latenci a amplitudě jednotlivých komponent evokovaných potenciálů reprezentujících dílčí psychické procesy. Využití odlišné modality spolu s vysokým mezistimulovým intervalem omezuje konflikt mezi percepčními procesy v selektivní pozornosti. Rozdíly ve vizuální percepci na základě arousalových afektivních charakteristik podnětů vykazují parietální zvýšení rané posteriorní negativity (EPR) a pozdního pozitivního potenciálu (LPP) u vysokoarousalových podnětů oproti podnětům nízkoarousalovým. Rozdíly v EPN naznačují prioritizaci rané pozornosti vůči těmto motivačně aktivizujícím podnětům. Efekt primingu se projevil v raných P1 a N1 komponentách okcipitoparietálně a v N2 komponentě centroparietálně, což naznačuje vyšší negativitu EPN jako důsledek předchozího primingu. Rozdíl v LPP v závislosti na primingové podmínce byl nalezen pouze pro vysokoarousalové cílové podněty. Důvod vyšší aktivace komponent P1 a N1 není známý, jedná se o příliš nízkou latenci pro její vysvětlení pomocí mechanismu zhodnocení. Výsledky ukazují spíše na vliv konfliktu mezi procesy pozornosti nebo na alternativní interpretaci afektivního primingu, založené na kontextuálním působení arousalu na evaluativní procesy. Primingový efekt pozdní komponenty LPP ukazuje na nižší parietální aktivaci primingových podnětů ve spojitosti s předchozím zvýšením aktivace komponent rané a střední latence.
|
host ::
RSS.